· DEN PRVNÍ

1. září 1993

 

     Vše začalo ve středu 1.9.1993 kdy se všichni budoucí spolužáci sešli ve zdejší jídelně. Mnoho lidí se neznalo, ale bylo zde pár lidí, kteří se viděli již na základních školách. Kolem 8:00 před rozvášněný dav předstoupil jakýsi chlap a představil se jako ředitel. Bohužel nelhal...

"Jmenuji se Konečný a tohle je náš učitelský sbor," řekl a poté ukázal na lidi kolem. "Všechny vás vítám  na dnešním zahájení, jsem rád, že jste se sešli v tak hojném počtu, ..."

"Pěkná řeč," podotkl kdosi v davu. Trochu to připomínalo pozvánku na demonstraci.

Poté papír s projevem odložil a chopil se jiného:

 

"1.A - ....

 1.B - Marcel Bilčík, Magdaléna Dordová, Lucie Fišerová, Kateřina Foldynová, Barbora Janšová, Pavel Jánský, Karin Kalmusová, Šárka Klimšová, Martin Koudelka, Jarmila Kročková, Lenka Králová, Michaela Křivková, Kateřina Lapišová, Andrea Lukešová, Roman Mohyla,Vít Ondryhal, Vladimír Pospíšil, Andrea Pristašová, Michal Slíva, Daniel Tkáč, Radek Tkáčík, Petra Urbancová, Martina Vavříková, Radim Šebesta, Jan Šponer, Kamil Štěpán, Josef Žák, Alexandra Čerňáková, Vladimír Řeha, Renáta Řehová "

 

Potom strčil ruku do jakéhosi bubnu a dodal:"A Vít Adamus, na učebnu šedesátpět!"  V davu kdosi zaplakal.

 

Na onu učebnu dorazilo třicet lidí, usedli do lavic a čekalo se na opozdilce. Asi za pět minut se otevřely dveře, vešla neznáma učitelka a zvolala:"Jmenuji se učitelka Hůlová, váš učitel zatím nedorazil, tak vás provedu zdejší školou, udělala "prezenčku" a exkurze začala.

Škola to byla opravdu honosná - velké chodby, jídelna, jazyková učebna (bohužel), telefon, posilovna, bazén, 8 krát wécé, bufet - to všechno zde bylo. Dorazili jsme ke schodišti u tělocvičny. "Tak tady se budou zítra vydávat učebnice," pokračovala v exkurzi, ...

 

První den byl zakončen po prohlídce a mnoho jedinců se vracelo domů v rozpacích.

 

Po několika dalších dnech nás navštívil i Vít Adamus, třídní učitel, který mnohé již na první pohled přesvědčil, že alkoholu je lepší se vyvarovat. "Jedno nevydařené losování a jak může člověk dopadnout," šeptl kdosi v davu. Poté se představil a vzápětí si kdesi odběhl. Samozřejmě jsme dělali, že nevíme, kde byl a co tam pil.