·
·
KONEC
PRVNÍHO ROČNÍKU
30. červen 1994
Přestože
se školní rok šinul pomalu, dočkali se všichni. Dokonce i Vladimír
Řeha,
který si již v říjnu začal dělat zářezy do své tužky.
Protože
učit se nechtělo nikomu, měli jsme s vedením školy domluveno "nicnedělání"
a to v případě, že se bude něco dělat. Předseda, který až teď prokázal
uplatnění, navrhl, že se vytvoří nějaký program. Konkrétnějšího návrhu
jsme se ovšem od něho nedočkali. Kdosi navrhl striptýz, ale synci to jednohlasně
zamítli. Vladimír
Řeha navrhl jít domů se slovy, že není co dělat. "Tu máš
cihlu a jdi si hrát na zedníka," řekl mu Marcel
Bilčík a podal mu červenou houbu (stalo se).
"Já
vím, co bychom mohli hrát," řekla
Petra Urbancová, která co se týká mohutnosti a urostlosti velmi připomínala
Mohylu. Akorát byla o půl metru menší. Nikdo ji ovšem
neposlouchal.
Nakonec
si zahráli televizní hru "videostop". Po této napínavé hře
nastala chvilka, kdy si předváděli svá oblíbená představení. Také Saša
Černáková chtěla vystoupit se svým oblíbeným číslem, ale jednohlasně
ji bylo připomenuto, že striptýz byl již zamítnut. Neposlechla. Všichni si rázem
vzpomněli na různé hry. Byli zde všichni. Chyběl jen Martin
Koudelka a flaška. Rázem bylo o hru méně.
Den
se schyloval ke konci. Téměř před samotným koncem se rozlétly dveře učebny
a v nich se objevil Koudelka.
Při pohledu na onu osobu, bylo jasné, že ho při porodu tahali za bůhví
co a nakonec ho stejně vytáhli omylem. "Kaj siii?" zeptal se ho Ondryhal.
"Ale musel jsem ještě něco zařídit," odpověděl a v duchu ještě cosi zařizoval.