BRANNÉ CVIČENÍ

 

Za jednu z nejnesmyslnějších akci by se dalo považovat jakési branné cvičení, které si všichni pamatovali hlavně ze základních škol jako dny, kdy se chodilo v maskách , učilo se ošetřovat namodelované zlomeniny, rychlý oblek do pláštěnek a jiné zbytečnosti a nesmysly. Ani zde se toto cvičení nevyhnulo, ovšem průběh byl zcela jiný.

Sraz byl na hřišti za školou. Největší nadšení zavládlo v davu poté, co před dav studentů předstoupila učitelka Hrnčířová oblečená do modrých tepláků ještě s gumou dole na nohavici. Pohled na ni byl opravdu unikátní. Ta jediná pojala ono branné cvičení ve správném slova smyslu. „Já jsem myslela, že všichni přijdou ve sportovním, tak jsem přišla taky,“ snažila se vysvětlit a ospravedlnit svůj převlek. V první chvíli jsem myslel, že si popletla roky, posunula se v čase o dvacet let zpět a přišla na spartakiádu seniorů...

Ostatní normálně oblečeni v riflích se vydali po jejích šlépějích, které je zavedli až ke kasárnám v Místku. Tam byl rozchod a šlo se domů.

Podstatu a smysl tohoto “braňáku“ a této šaškárny snad pochopil jen Konečný a menšina mu podobných.

No aspoň viděli Hrnčířovou v kostýmu sportovce. Snad i kvůli tomu se již další cvičení nakonala.