NÁVŠTĚVA SOUDU

 

Tak ve třetím ročníku přibil nový předmět – Občanská nauka aneb základy společenských věd. Tyto předměty vyučovala učitelka, která se jmenovala, a teď se držte, Sušková. V jejím případě šlo spíše o přezdívku než o příjmení. Jak by řekl právník: podstatu svého jména naplňovala již od pohledu.

Její hodiny byly pro studenty nezajímavé, až jednou:

„Tak, příští hodinu se učit nebudeme, půjdeme se podívat jak to probíhá u soudu,“ řekla Sušková. „Navštívíme soud ve Frýdku u haly.“ Stalo se. Další hodinu občanské nauky se přesunuli do prostor frýdecko-místeckého soudu. Tam zrovna probíhaly zajímavé případy napadení a poté krádeže.

První případ pojednával o napadení jednoho mladíka “A“ jiným mladíkem “B“ na nepodstatné oslavě. Žalobce mladíka “A“ obvinil mladíka “B“ z napadení mladíka “A“. Kdo čekal, že za vším stojí mladice “C“ byl na omylu. Mladík “B“ se hájil asi takto. „On se na mě rozběhl, jo, já proti němu natáhnul ruku, jo,  a on do ni narazil. Poté upadl, jo, na pár hodin do bezvědomí, jo. “ Opravdu originální. Na lepší výmluvu by nepřišel ani Řeha při zkoušeni v chemii. Celá tato událost byla v zápětí smetena pod stůl a mladík “B“ odkráčel s jednoletou podmínkou zatímco mladík “A“ odkráčel se čtrnáctidenní neschopenkou za rozbitou hubu.

Druhý případ se zabýval krádeží. Obžalovaný jinoch v triku byl obviněn z odcizení několika věcí z potravin. Už si nepamatuji, co ukradl - snad nějakou coca-cola kapitalista jeden. Měl se zachovat jako profík “Arsen Lupén“ (tak nějak, od toho pak zřejmě vzniklo slovu lup :-) ), jehož otisky nikdy nenašly, neboť ten na co šáhl to ukradl. Nakonec z toho byla opět - co jiné než podmínka.

Po soudu byl rozchod. Mnozí studenti po cestě ještě diskutovali o verdiktech soudu. Všichni se asi shodly, že jako zpestření výuky  a varování do budoucna to bylo přínosné. Mimo to i proto, že z budovy soudu to bylo do Arnošta blíže.