● LABORATOŘE
Tyto
hodiny probíhaly ve speciálních laboratořích. Celé se ovšem dají označit
za zbytečné, neboť se v nich dala změřit maximálně tak délka pravítka.
A i ta jen s určitou přesností!
Laboratorní
práce probíhaly v třech předmětech a to: ve fyzice, chemii a biologii.
Na
začátku každý dostal papír, ze kterého se dozvěděl název práce, potřebné
pomůcky, celý postup a závěr. Studenti si to opsaly, takže doma už nebylo
co dělat.
Tak
v těch byla celkem dobrá sranda. Vedle různých kapáků, pipet, biret,
pinzet, váh, zkumavek se tu dalo “lecos“ rozbít. Zvláště zkušení
“antilaboranti“ byli Bilčík, Pospíšil, Slíva, Řeha.
Špatná nebyla ani Urbancová, jejíž největší problém byl najít
pracoviště. Zato kazisvěti Bilčík a Pospíšil dělali divy.
Co si pamatuji, tak jednou začalo ve třídě něco doutnat a páchnout. To se
jim podařilo, že při zahřívání zkumavky s neznámým obsahem, onu
zkumavku upli do gumového stojanu a dali nad hořák. Spotřeba zkumavek taky
nebyla špatná, ovšem zaostávala za spotřebou lakmusových papírku, které
se jim jednou, jak jinak než nedopatřením, vysypaly do umývadla.
Jinak
měli studenti tyto laboratoře rádi.
Celé
to vedla učitelka Dvořáková, která někdy vypadala, že se v mládí
dost zabývala různými nebezpečnými pokusy, které neměla plně pod svou
kontrolou.

(Laboratoře chemie. Na obrázku je patrný jeden stůl. Za fotografem se poté ještě nachází dva podobné stoly, různé lahve, pícka, plno blbostí a učitelka Dvořáková.)
Ty
vedla učitelka Hůlová a asi se v nich nic zajímavého nedělo,
neboť si nepamatuji, že by v nich studenti bývali něco zničili.
Maximálně nějaká pojistka a jednou ji při práci zabývající se kmitáním
natáhli pružinu až k nepoužití. Dá se říct, že ji natáhly až do
původního rovného stavu. Hůlová to nesla statečně – nebyla to
asi její oblíbená pomůcka.
Jednalo
se asi o nejzajímavější laboratorní práce, které vedl Adamus. Dělaly
se různé věci, ovšem nade všechny vyniklo a největší událostí bylo
pitvání žížaly. Žížalu si musel každý ulovit a přinést sám, což svědčí
taky o tom, že škola byla ve finanční tísni asi. Prostě na pomůcky včetně
žížal potřebné finance nebyly.
Jako
největší ochránce žížal a zvěře samotné se ukázala být Urbancová,
která se odmítala kroužkovce dotknout natož do něj říznout. A na protest
opustila v mdlobách laboratoř! To jedna nejmenovaná studentka na nic nečekala
a jednu ze svých žížal chtěla začít pitvat již o hodinu dřív v matice.To
ovšem nepřipustila matikářka Dvořákova s tím, že hračky do
školy nepatří.
Při
pohledu na Janšovou kdosi navrhl, že ušetří žížalu a řízne do Janšové.
Adamus to striktně zamítnul s tím, že savce budou brát až později.
Stejná osoba poté přikývla, že mu sice saje nervy dlouho, ale ještě tedy
posečká. Janšová poté chtěla cosi říct, ale jako vždy začala
koktat a tak ji nikdo neposlouchal. Slíva se mezitím říznul do prstu.
Řeha ještě na horší místo.
Další
laboratorní práce již nebyly moc zajímavé, ale účastnili se jich všichni
včetně Urbancové.