● VODÁCKÝ KURZ NA LUČINĚ

9. září 1996

Jednalo se v podstatě o školní výlet, který se kvůli konání maturity koncem roku uskutečnil již v září. Dalším důvodem snad bylo to, že po maturitě by již neměl nikdo náladu někam jezdit. Hlavní náplní kurzu byla jízda na kole a plavání v člunech. Z důvodu neznalosti základních vodáckých manévrů proběhla první příprava již koncem třetího ročníku na přehradě Olešná, kde se mnozí od učitelky Srubařové dozvěděli věci jako: Co je to kajak? Co je to veslo? Jak se to drží? Jak nasrat Šrubařovou? Co je to záchranná vesta? A mnoho dalších důležitých informací.

Na samotný vodácký kurz, který se uskutečnil na Lučině u přehrady Žermanice, se jelo na kolech a zúčastnil se ho celý ročník (3 třídy čtvrťáků). Sraz byl u hokejové haly odkud se všichni vydali do kempu. Celý peleton vedl učitel Pitucha a Adamus.

V kempu bylo asi 20chat po čtyřech lidech. V místní hospodě (kde jinde taky) došlo k rozdělení studentů do skupin a podle toho i do chat. Adamus se mezi tím osvěžil kafem se šlehačkou.

Zajímavou podívanou prováděl při ubytování Michal Slíva, který nevědíc ke komu patří se nejdříve ubytoval do chaty Bilčíka, Pospíšila a Koudelky. V zápětí si uvědomil, že se ubytoval špatně, sbalil si věci a vydal se do chaty, kde byly Šebesta, Žák, Šponer. Ti ho taky nechtěli, tak se zas vrátil do chaty kde zrovna svačil Koudelka. Za deset minut se šlo na další schůzi opět do hospody. Tam se Slíva dozvěděl, že byl přehozen do jiné skupiny, ať se přestěhuje na jinou chatu. To už v mnohém připomínalo pár scén z filmu Kulový blesk. Adamus zatím popíjel kafe se šlehačkou.

Negativem celého 14ti denního výletu bylo bez pochyb počasí. Většinou pršelo, tak nezbývalo než chodit do hospody. Nekompromisní Šrubařová dovolila každému dát si jedno pivo denně. Nejvíc se pilo na pokoji u dívek, kde byla Lubojacká Eva. Tam se také po napití oné studentky a Kamila Štěpána vínem, odehrál jejich sexuální akt v neznámé podobě. - Ovšem známého obsahu. (Dnes svorně tvrdí že nic, tak nevím... Možná nic, ale mazat do stejně nebudu...)

Večerka byla kolem desíti, ale dodržovala se jen na oko. Šrubařová vždy obešla všechny chaty a zkontrolovala jestli jsou studenti ve svých postelích a neužívají si někde za jejími zády v jiných postelích. Na pokojích bylo díky špatnému počasí celkem chladno, což chata Žáka vyřešil tak, že si zavolali domů rodičům a ti jim dovezli radiátor (stalo se). Večerka byla protažena jenom v případě, že se v místní hospodě konala diskotéka. Na té nahrazoval práci stroboskopu zajímavým tancem s baterkami v ruce Honza Šponer.

Také se mě při této "disko akce" zeptaly na nezapomenutelnou věc Eva Lubojacká s Bárou Janšovou:

 „Jsme kočky co?“ (stalo se). No radši jsem neodpověděl, protože mi bylo jasné, že Eva už menší nebude a že Báře chybí jen pec, koště a kočka na rameni… Blbý výraz a bradavici na nose jsem vynechal, však víte proč. Adamus zatím vedle v místnosti popíjel kafe se šlehačkou.

(Třídní učitel Adamus. Patrně studuje recepty na kafe a šlehačku)

SOUTĚŽE

Předmětem výletu byly i různé soutěže. Kupříkladu asi 12ti kilometrová etapa na kolech, noční přepadení kempu, volejbal nebo jízda v kajaku skrz přehradu.

Jízdou na kolech se nechali zahanbit zvláště chlapci, z nichž někteří byly poražení dívkami. Jevilo to dojem, že dívky mají natrénováno a naježděno víc.

Další soutěž nazvaná:"Přepadení kempu" se moc nevyvedla Slívovi. Úkolem noční hry bylo nepozorovaně vniknout na parkoviště v kempu, aniž by na něj kdokoli z hlídajících učitelů zasvítil baterkou. Hra začala na pláži. Chudák Slíva se špatně zorientoval podle hvězd a vběhl do přehrady. Pokyn:"Slívo dýchni na mě!" byl zbytečný. Do kempu dorazil promočený s botami svázanýma za tkaničky kolem krku. "Jsem říkala jedno pivo!" řvala Šrubařova a cosi ještě mlela o návrhu na ředitelskou důtku a dvojku z chování. 

Ráno pak našel zajímavé čvachtavé překvapení ve své botě Šema a to poté, co Slíva alias Taz netrefil nebo trefil jeho botu při svém ranním sportování nazvaném "hod šavlí". Adamus zatím popíjel kafe se šlehačkou.

POSPÍŠIL HRDINA ZÁVODU 

Hrdinou jízdy v kajaku byl bezpochyby mořeplavec Vladimír Pospíšil. Celý závod byl pojat ve stylu štafety. Jelo se na druhou stranu přehrady k molu, tam si dva lidi v kajaku prohodili místa a plavalo se zpět. Tam nastoupili jiní a tak se to opakovalo. Již nastupovaní Pospíšila do kajaku se mu nevydařilo a ocitnul se ve vodě. Sic spadl jen do hloubky dvaceti centimetrů, byl mokrý všude. Pláž se otřásla smíchem. "Vláďo vylez a vesluj!" křikl kdosi. "Ještě se dvakrát potopím," odvětil. Nastoupil a plaval k molu. Celý rozradosněný, že je ve vedení vesloval, co síly daly. Nic nepomohlo volání od břehu, že plave ke špatnému molu. Když se zorientoval, ztráta byla již dost obrovská. Přesto zachránil ve finiši aspoň pár drahocenných vteřin, které byly v konečném součtu "houby" platné. Večer se konalo slavnostní vyhlášení výsledků. Štafeta s Pospíšilem byla sice poslední, ovšem ocenění se dostalo i jemu. Dostal od Šrubařové diplom. Zřejmě za zpestření soutěže. Šebesta začal říkat Pospíšilovi "potápěč". Adamus zatím popíjel kafe se šlehačkou.

Hygienické podmínky kempu byly uspokojivé. Uprostřed kempu byla umývárna a sprchy. Jenom Pospíšil  namítnul, že vykoupat se dá i jinde. Hygiena na pokoji s Žákem byla ovšem ... . Najít v něm svetr či ponožku do páru byl problém.

Zajímavou příhodu prožil Koudelka, který byl v umývárně a najednou ho začal volat Pospíšil. Koudelka tedy přiběhl do chaty (asi 80 metrů), kde ležel Pospíšil a ten mu řekl:"Martine. Otoč mě na druhý bok!" Ten ho překulil a odešel zpátky do umývárny.

Neskutečnou podívanou prováděl na výletě učitel Adamus, který během celého kurzu nasával jen kafe se šlehačkou. Nevídané! Ach ti umělci ...

Celý vodácký kurz se dá hodnotit velmi kladně. Škoda jen, že nepřítelem dobrého výletu bylo počasí a učitelka Šrubařová!