· RODINNÁ ŠKOLA

Škola "Skleník" byla obrovská. Vedle gymnázia se tu nacházela i škola SOU a právě u ní byly v podnájmu. Gymnázium u SOU mělo pronajaté jedno patro, kde probíhala takzvaná výuka. Vedle SOU tu byla i rodinná škola, která vždy jednou za rok pořádala v jídelně různá vystoupení, kde se představily její studentky, které zpívaly, hrály různé scénky, předváděly své krejčovské umění. Jednou se dokonce konala i promenáda v plavkách. Opravdu úžasná podívaná. Bohužel jen podívaná. Pár dívek si rázem vzpomnělo na léto a ztracené panenství. Ostatní se rozbrečely.

Samotná rodinná škola obsahovala v každém ročníku dvě třídy a co bylo pro kluky podstatné - v nich asi šedesát děvčat. Ta se ovšem s děvčaty z gymnázia nedaly ale vůbec srovnat. Bohužel.

Vedle oné akce, která se konala jednou za rok proběhl jednou za rok i den otevřených dveří. Toho chtěli jednou využít místní bezdomovci, ale byly bezpečně zahnáni školní službou zpět do kanálu. Jednou přišel do třídy Konečný a řekl, že se můžou jít podívat na den otevřených dveří rodinné školy i studenti gymnázia místo jedné vyučovací hodiny. Stalo se. Prohlédli jsme si zajímavé práce studentek, jako různé oblečení, ale i podivné asi deseticentimetrové  figurky patrně z moduritu. Kdo ví, co tím chtěla autorka říct?

Celá tato prohlídka měla dohrávku u němčinářky Hanákové, která opět udělila poznámku Mohylovi a ještě tuším Danovi Tkáčovi, kteří si onu prohlídku protáhli asi o deset minut na úkor její hodiny. Se divím, že to přežila. Všechno pak pečlivě zaznamenala do třídní knihy jako prohřešek proti školnímu řádu. Zapsala ji i Mohylovi, což bylo zajímavé, protože ten již měl tolik poznámek, že je už nebylo skoro kde psát. Poslední poznámka byla opravdu unikátní, cituji: "Píská si v hodině" a od koho asi taky byla...

Poté Hanáková dokončila hodinu a vzápětí si odběhla na rodinku. Patrně zaslechla rozhovor Kateřiny Foldynové a Jarky Kročkové týkající se oněch moduritových figurek...