TROUBÍCÍ KRÁLOVÁ

&

 VZDYCHAJÍCÍ DORDOVÁ

Tak o těchto dvou osobách by se mohla udělat vsuvka v každém popisu a kapitole. Jednalo se totiž o popis smrkající Králové a povzdechy Dordové coby reakce na vyslovení jejího jména.

To bylo jenom: "Dordová je ve škole?" - A třídou letělo jenom:" Áááách!" - Nebo:"Dordová k tabuli!" - A opět jenom:" Áááách!" Občas i s dovětkem:"Áááách jo!". Celkově vzato, ona za celé 4 roky snad nic jiného neřekla. Nevynechala snad žádnou možnost si zavzdychat. Někdy to připomínalo vzdychání ženských, které si  na něco sedly. V jejím případě snad leda na vršek z pera. K zaslechnutí byly prostě vždy a nedaly se přehlušit ničím. Dokázala to snad jenom Lenka Králová svým smrkáním, kterým připomínala slona v době páření, prase v období jatek či sólistu Ludvu Páničku hrajícím na saxofon. Ovšem ten by zaplakal nad Královic falešným až nesnesitelným projevem. Dokonce i učitelka musela mnohdy přerušit výklad, aby si mohla Králová v klidu zasmrkat. To vzdychy Dordové vždy aspoň rozesmály třídu. Ovšem bylo to asi jediné, čím ji ona rozesmát dokázala. Leda potom ještě svým projevem a zevnějškem. Její účes ala hrnek na kafe byl úžasný. Kolem hlavy se ji kroutila jakási parodie na krátké mikádo nebo něco ještě zajímavějšího. Králová naproti tomu chodila do školy s upravenou ofinkou a samozřejmě několika kapesníky. Alespoň doufám. V budoucnu by se najisto uchytila jako siréna v případě požáru nebo živelné pohromy. Kuriózní bylo, že ta troubila i v červnu. Kdysi jen jak byla nachlazena. A pak, že image je na nic... Oba tyto projevy zdejších studentek, byly na programu téměř každý den, možná i častěji.

Pokud neumřely, troubí a vzdychají dodnes.