● NORMÁLNÍ PRŮBĚH VYUČOVÁNÍ

Škola začala jako vždy v 8:00.

První hodina němčiny byla jako vždy rozdělena na dvě skupiny. Učitelka Hanáková, přísný to pedagog, se dala do zkoušení, ze kterého jen málokdo vyváznul s úsměvem. Zatím druhou skupinu navštívila mladá učitelka Lísková, která nahradila starou učitelku Průškovou (ale ne zas moc). Její hodiny probíhaly většinou tak, že německy mluvila jen ona. Občas se přidala i nepolepšitelná Janšová.

Druhá hodina byla chemie s učitelkou Dvořákovou. Jen pro zajímavost shoda jmen se známým skladatelem je čistě náhodná. To bylo ostatně patrno již z toho, že Dvořáková si nedovedla složit ani své poznámky na stole, aniž by ji padaly.

Následovala odpočinková (?) hodina tělocviku, ve které se mělo běžet 1500 metrů. Poté co Pitucha uklidnil rozčílený dav, nechal ho nastoupit, dal rozhod, opět nástup, rozchod a konečně koordinovaný nástup, došlo k přesunu na běžeckou dráhu. No na dráhu! Zdejší běžeckou dráhu tvořil chodník kolem školy! Takovým sportovním zázemím se nemůže pochlubit jen tak nějaká škola.

Na programu byla biologie. Adamus přišel skoro přesně. Pod paží nesl pár knížek. „Počkejte! Musím zajít pro pár dalších knih ještě,“ řekl po chvíli. Odešel a nevracel se. Pár studentů se vydalo k oknu, protože se chtěli po tělocviku ještě trochu zchladit chladným vánkem. Na opačném konci školy, pod okny IVT, spatřili Adamuse, jak míří po schodech pryč pro učebnice. Kam asi šel? Vrátil se chvíli před zvoněním. Všem bylo jasné, že učebnice ani tentokrát nenašel.

Na řade byla velká přestávka. Někteří studenti navštívili bufet nebo jídelnu. Štěpán zatím obral pár svých spolužáku, konkrétněji Šponera s Žákem, o pár drobných v kartách. Někteří jedinci se připravovali na další hodinu, ovšem mnoho jich nebylo. Šlo spíš o rekapitulaci toho, co se měli naučit minulý týden.

Následovala matika a v ní již podruhé během dne Dvořáková. Ti, co zrovna nehráli piškvorky, fotbal nebo lodě, se zapojili do hodiny. Z tabule se opsalo pár příkladů a Dvořáková odešla i se svými poznámkami do bezpečí – svého útočiště – kabinetu. Kabinet měla napůl s Hůlovou, takže při vstupu radši zaklepala a vešla za deset vteřin.

Poslední hodina a opět cizí jazyk. Tentokrát hodina angličtiny. První skupina čekala na Rudzkou. Ta přišla jako vždy rozesmátá, veselá, optimisticky naladěná. Hodina pak vypadala přesně naopak! Naproti tomu druhá angličtinářka Rucká přišla jako vždy nerozesmátá, neveselá, pesimisticky naladěná a hodina vypadala přesně tak! U ní se dala naštěstí použít jedna jazyková finta. Bylo jedno jestli se mluvilo anglicky, německy nebo česky – hlavně, že jste při tom použili anglický přízvuk.

Po skončení dne se všichni vydali do šaten, tam se převlékli a přezuli a ti co následně nešli do Jindry, odešli domů. A nutno říct, že se našli i tací!