Předmluva

V této tragédii není účelem nikoho ztrapnit, ale i zesměšnit a ukázat ho z druhé, občas i pravdivé strany. Všem aktérům se předem omlouvám za to, že jsem toho o nich napsal tak málo. Velmi rád také uvítám všechny nápady o Vašem dalším znemožnění. Předem děkuji a doufám, že po přečtení Vás už nikdy nepotkám...:-))

Také děkuji za spolupráci Vašim spolužákům, bez jejich neúnavné pomoci a ochotných rad, bych to napsal dvakrát dříve...

Celé toto dílo je psáno z pohledu fiktivního školního inspektora, který byl vyslán v letech 1993-1997 do třídy "B" na frýdecké gymnázium. Ve skutečnosti samozřejmě žádný takový inspektor neexistuje. Zdálo se mi lepší psát to tímhle způsobem, nežli psát to z mého pohledu, což by bylo, podle mého názoru hůře čitelné pro osoby, které neměly s naší třídou pranic společného. Tím jsem se dokonale vyhnul slovíčkům – jsem, byl jsem, šli jsme, prostě všem slovesům ve spojení se “jsem, jsme“. Vy co jste chodili do oné třídy si určitě na mnohé popsané příhody vzpomenete a vy co jste do naší třídy nepatřili, se aspoň dozvíte co všechno se ve třídě dělo, jak probíhala výuka, jaký jsme byly kolektiv a já si myslím, že dobrý, což se nezměnilo i za ta léta co jsme již brány našeho gymnázia opustili. Doufám, že se po přečtení některých kapitol a rozhovorů se nebudete na mě hněvat...

Doufám, že po přečtení na mě nebude nikdo rozezlen, protože když se nad tím vším zamyslíte, zjistíte, že to tak určitě bylo. Pokud se na mě rozzlobíte, tak doufám, že se s Vámi už nikdy nesetkám tváří v tvář či přesněji řečeno tváří v pěst.